Recenze

PhDr. Stanislav Burachovič, historik, Muzeum Karlovy Vary

Saské Krušnohoří našlo svého kronikáře v osobnosti kněze Christiana Lehmanna (1611-1688). Ten sepsal během svého života pozoruhodnou práci zvanou Gebirgschronik-Historischer Schauplatz. Péčí jeho dětí bylo mistrovské letopisné dílo naštěstí vydáno tiskem roku 1699. Má rozsah přes 1000 stran a je základním pilířem vlastivědného bádání regionu. 

Historie se opakuje.

V roce 2016 vyšla péčí paní Kateřiny Hlouškové monumentální dvoudílná kniha Jáchymov-Joachimsthal jejího otce Jana Hlouška (1950-2014) jáchymovského vědce a patriota. Má 1136 stran a je základním pilířem vlastivědného bádání v mikroregionu Jáchymov. 

Na první pohled a na první prolistování je zřejmé, že se jedná o dílo v mnoha ohledech mimořádné a závažné. Můžeme je charakterizovat desítkami příměrů a stále plně nevystihneme jeho ráz. Ta zvláštní kniha si s námi jakoby hraje, už předem se jakoby brání před jakýmkoliv škatulkováním či ideovými nátěry. Miluji regionální písemnictví Karlovarského kraje a troufám si říci, že je obstojně znám. Hlouškův vědecko-literárně-filozofický a především encyklopedistický traktát má renesanční šíři záběru. Doktor Hloušek pojímal svůj milovaný Jáchymov celostně jako humanističtí učenci Agricolova typu. Byl krajinou a historií Jáchymova a Krušných hor natolik fascinován, že je toužil poznat, pochopit a popsat do nejmenších detailů. Myslím, že při svém putování životem a krajinou dospěl k téže premise jako já: Veškeré poznání spočívá v pochopení souvislostí.

Těžištěm Hlouškova vědeckého zájmu byla mineralogie Jáchymova. V ní dosáhl světového uznání a té je věnována větší část knihy. Dále v ní čtenář ovšem najde vše podstatné, co se týká regionální historie, numizmatiky, památek, přírody aj. 

První vydání knihy čítalo pouhých 250 exemplářů, jež byly ihned rozebrány. Proto se připravuje vydání druhé, což s ohledem na kvalitu a potřebnost publikace vřele doporučuji. 


RNDr. Miloš René, CSc., Ústav struktury a mechaniky hornin Akademie věd České republiky, v.v.i.

Autorské dílo Jana Hlouška o Jáchymově a jeho uranových rudách představuje zásadní historicko-montanisticko-geovědní studii, která výrazným způsobem doplňuje dosud publikované údaje jak o samotném jáchymovském dolování, tak o historii jaderného výzkumu od objevu radioaktivity přes historii přípravy a vývoje jaderných zbraní po současný přístup k jaderné energetice. Publikace obsahuje celou řadu unikátních dat a fotografií a bude dalším významným dílem k poznání významu Jáchymova.


Ing. Petr Bohdálek, Česká geologická služba, pro časopis Uhlí, rudy, geologický průzkum

Dvoudílná kniha o rozsahu 1136 stran textu je mimořádnou publikací encyklopedického charakteru. Psaní a kompletaci textu věnoval autor více než deset let práce, avšak kniha je nepochybně svědectvím jeho celoživotní lásky k mineralogii, hornictví, k Jáchymovsku a ke Krušným horám a jejich přírodě. První díl publikace je věnován významu hornictví coby důležitému oboru, který často měnil dějiny i tvář země a slavným i smutným kapitolám jáchymovské historie. Samostatná kapitola je věnována krušnohorské přírodě a slavné historii jáchymovského tolaru a mincovny. Na stránkách textu se nám postupně odkrývá komplexnost odkazu tohoto mimořádného města, historická fakta jsou dávána do často překvapivých a originálních souvislostí a vše je doprovázeno komentáři, ze kterých je patrné, že autor prostě Jáchymov, miloval a "žil". Druhý díl publikace je ve své první polovině věnován zrodu a historii atomového věku, jehož je Jáchymov kolébkou a který tak mimořádně ovlivnil tvář i vnímání města. Kromě zajímavých souvislostí je zde popsána také přístupným způsobem fyzikální podstata jaderných reakcí i mírové a válečné využití jaderné energie. Také zde text není vůbec pouze suchým memorováním faktů, ale vše je autorem dáváno do zajímavých souvislostí. Před očima se nám tak skládá historický obraz druhé poloviny 20. století, která je (nejen) autorem označována jako počátek atomového věku. Druhá polovina II. Dílu publikace je věnována geologii a mineralogii jáchymovského ložiska. Z celé kapitoly je patrné, že Jan Hloušek byl duší i srdcem mineralogem a v tomto vědním oboru dosáhl mimořádné erudice i věhlasu. Skrze svoji lásku k minerálům se dostal k Jáchymovu a skrze studium jáchymovských minerálů k ostatním oblastem, které jsou s těžbou a využitím nerostného bohatství jáchymovského ložiska bytostně spjaty. Kapitola o mineralogii a geologii je prostě excelentní. Stejně jako ostatní části knihy je vybavena mimořádně bohatým a kvalitním obrazovým doprovodem, kniha celkově obsahuje několik set fotografií. Z kapitoly je zřejmé, že RNDr. Hloušek stál u zrodu moderní mineralogie jáchymovského ložiska a vynikajícím způsobem se podílel na významném rozšíření počtu nových minerálů popsaných právě z jáchymovského ložiska. Na jeho počest byl nazván také jeden z nich hloušekitem.

Publikace je mimořádným přínosem pro poznání Jáchymovska v celé jeho komplexnosti a pozoruhodného historického a přírodního odkazu, který uchovává pro budoucí generace. Kniha je také osobním vyznáním Jana Hlouška, mimořádné jáchymovské osobnosti, která bezpochyby patří mezi velké postavy historie města a mineralogické vědy jakými byli Georgius Agricola, Johannes Mathesius, Josef Štěp nebo Adolf Patera. V současné době se připravuje dotisk knihy, která ve svém prvním nákladu 250 výtisků byla beznadějně rozebrána již při jejím křtu.